• vždy RTG film 30 x 40 cm
• vždy s rastrem
• zvíře musí být vždy plně sedované, aby se uvolnilo svalstvo
• uloží se do speciální „kolébky“
• stehenní kosti rovnoběžně, čéšky ve středu
• otvory v pánvi stejně velké, stejná tloušťka pánevních kostí
• na kazetu označit olověnýmy písmeny

1. zkratku plemene /např. DOBR, BSP../
2. tetovací číslo
3. pravou končetinu DX
4. položit k pravé stehenní kosti na kazetu

Po vyvolání snímek označit vpravo nahoře :

1. datum RTG
2. datum narození zvířete
3. pohlaví, jméno
4. chovná stanice
5. adresa majitele
6. razítko veterináře

vypsat protokol „Potvrzení o RTG vyšetření na DKK“ ve čtyřech kopiích a zaslat posuzovateli DKK příslušného plemene

RENTGENOLOGIE

Zdrojem RTG záření je RTG LAMPA, která se skládá ze spirálovité katody a kovové plochy – anody.

• Anoda i katoda jsou z wolfranu / má vysoký bod tání /
• Účinkem el. Proudu se rozžhaví spirálovitá katoda /1000-2300 stupňů/, která uvolňuje elektrony. Ty proudí směrem k anodě
• Elektrony na anodu dopadají velkou rychlostí, zde se prudce zbrzdí a jejich kinetická /pohybová / energie se přemění z 99 % na teplo, a jen několik promile ze zbylého 1% se přemění na na RTG záření
• Plocha na anodě, na kterou dopadají elektrony a na které vzniká RTG záření se nazývá ohnisko
• Čím menší je ohnisko, tím lépe „kreslí“ , tím jsou ostřejší RTG snímky. Na anodě vzniká vysoká teplota,proto je třeba chlazení
• Rentgenka je uložena v krytu – olejová lázeň – chlazení
• Potřebné záření je propouštěno okénkem v krytu rentgenky
• V okénku je primární clona – vymezuje plochu expozice – přesné vyclonění primárního svazku záření
• Sekundární clona – LYSHOLMOVA –„rastr“– používáme při rentgenování objektů o tloušťce víc jak 10 cm. V sekundární cloně jsou od středu šikmo uloženy olověné lamely, počet těchto lamel je odvislý od ohniskové vzdálenosti / např. u rastru pro ohniskovou vzdálenost 100cm, je jich 36 na 1cm délky /

Význam s.c. :

• 1. zlomí – zkolmí kuželovitě se šířící paprsek primárního RTG záření tak, aby dopadl na RTG kazetu s filmem kolmo
• 2. zamezí zpětnému prostoupení sekundárního RTG záření, které vzniká v malém množství z primárního záření odrazem od olověné desky kazety
• v případě, že nepoužijeme sekundární clonu při rentgenování objektu o tloušťce větší než 10cm, bude snímek nekontrastní a difuzně šedý, protože sekundární záření bude pronikat do rentgenovaného objektu, v něm se šířit chaoticky všemi směry a narážet na různě tvrdé tkáně a bude zpět dopadat na RTG film

V rentgenologii se používají dvě základní vyšetřovací metody :

• SKIAGFAFIE – zhotovení RTG snímku
• SKIASKOPIE – prosvěcování na prohlížecí štít – permanentní rentgenování – monitor

SKIAGRAFIE : používáme RTG kazety úměrně velké RTG filmům

RTG filmy :

• 13 x 18 cm
• 18 x 24 cm
• 24 x 30 cm
• 30 x 40 cm

RTG kazety :

• horní deska hliníková
• spodní deska olověná – pohlcuje primární záření

do kazet se vkládají zesilovací fólie – jsou z kovů vzácných zemin, zvětšují ostrost, nutná opatrná manipulace – snadno se poškodí

ohnisková vzdálenost : vzdálenost RTG lampy od kazety 70 cm

Postup RTG :

• nabít kazetu v temné komoře
• sedovat zvíře, aby se nehýbalo
• primární clonou vymezit primární svazek záření
• světelný kříž směrovat na střed rentgenovaného objektu / na střed kazety /, zvíře položit na kazetu
• nastavit kW- intenzitu a čas na ovládacím panelu
• ochrana personálu – olověné zástěry, rukavice a nákrčníky / chrání štítnou žlázu /

temná komora : vyjmout RTG film z kazety, upevnit do rámečku / odpovídající rozměry /

• vývojka – opt. teplota 18 stupňů, ponořit na 5 minut, následně
• voda / destilovaná / 0,5 minuty, dále
• ustalovač – 5 minut
• voda –snímek opláchnout 0,5 min., pokud chceme archivovat – 30 minut
• usušit, prohlédnout, popsat

kontrastní RTG : látky na bázi baru / skyabarum / nebo jodu – mají pozitivní kontrast – pohlcují více primárního RTG záření – dopadne jej minimum na RTG film a na snímku se vyjeví světlejší než ostatní tkáně / bíle, jako kosti /